Text
Minerály těžené v kutnohorských pásmech, převážně galenit, sfalerit a chalkopyrit, se vyznačují nízkým obsahem stříbra, a proto bylo jeho hutní zpracování poměrně náročné.
Práce v hutích probíhala nepřetržitě. Používaly se k tomu určené pece s otevřenou výpustí pro jednodušší manipulaci s kovem, nebo častěji s uzavřenou výpustí pro lepší regulaci teploty. Tento proces úpravy byl velmi detailně popsán například v ilustrovaném díle Agricola z roku 1556.
Středověký proces získávání stříbra se skládal ze čtyř fází. Skoro každý krok bylo nutné opakovat několikrát, aby se dosáhlo očekávaného výsledku. Struktura suroviny a její složení se měnila od podoby kamínků, ztuhlé taveniny, přes roztavené stříbro s příměsí olova až po pevný „bochník“ čistého stříbra. Hlavním cílem přitom bylo zbavit se nežádoucích příměsí a zredukovat hmotnost rudy na minimum.
Poslední fáze – rafinace stříbra metodou přidání určité dávky čistého olova a sháněcího procesu (kupelace) – byla známa již ze starověku. Stříbro bylo taveno s olovem v tzv. sháněcí misce, kde se pomocí oxidace vzduchem oddělovaly nepotřebné příměsi ostatních kovů.
Artwork
No Comments